FreeHry.cz

Psal se rok 2146 a bezstarostní lidé dále nezodpovědně používali fosilní paliva kde se dalo. Ovšem postupem času se jim to začalo setsakramensty vracet a to i s veškerými úroky. Globální oteplování zničilo veškeré ledovce a vůbec vše, co by byť jen vzdáleně mohlo připomínat led a sníh. Všichni příznivci zimních sportů z toho logicky moc nadšeni nebyli. K jejich velké radosti se však týmů vědců podařilo pomocí deformace časoprostoru vyzkoumat technologii galaktického cestování. A ve vesmíru přece existuje tolik planet, které jsou doslova přeplněny příjemným bílým prašanem...

Project Powder se prozatím nachází ve fázi otevřeného betatestování – datum vydání plné verze je stanoveno na srpen letošního roku. Přesto však naleznete až překvapivě vysoký počet hráčů z celého světa (ano, při hraní jsem narazila i na několik hráčů z České republiky). Ostatně, nelze se ani čemu divit, protože tahle sportovní onlinovka si vás na první pohled získá, i když zrovna neholdujete nablýskanému prknu bez koleček. 

Po nalogování se do systému si můžete vybrat jednu ze tří hratelných postav – zbrklého mladíčka Rosse, jeho starší a poněkud uvážlivější sestru Beth a konečně drsňáka Maxe (který není s žádnou z předchozích postav v žádném příbuzenském poměru). Jednotlivé charaktery se však mezi sebou co se týče vlastností ve hře zase až tak neliší, takže se jedná víceméně o kosmetickou volbu.

Po tomto kroku se můžete směle vrhnout na svah, přičemž existuje trojice světů, kam se můžete vydat. První je určen pro hráče od prvního do pátého levelu, druhý od pátého do jedenáctého a třetí je volně přístupný pro všechny. Nemusím snad dodávat, že nejlépe uděláte, budete-li se držet své kategorie, protože jinak byste od silnějších protivníků mohli dostat pořádně na frak, což nepřispěje vaší virtuální reputaci a koneckonců ani reálnému sebevědomí.

Co se týče herních módu, jejich počet se zastavil také na trojce a nutno dodat, že ani jeden z nich není vyloženě špatný. V režimu klasického závodu (Race) musíte dojet na co nejlepším místě do cíle. V módu zvaném Coin je třeba sbírat barevné penízky a power upy, zatímco v posledním Battle si užijete souboje dvou týmů, s tím, že o slovo se zde přihlásí speciální útoky, které dokáží danou osobu na několik vteřin úplně paralyzovat, což se samozřejmě nepříjemně projeví na finálním výsledku. Mimo to ještě musíte ve všech těchto zmíněných režimech dělat triky. Nejen za dobré umístění získáte body a právě triky jsou leckdy více výnosnější, než místo na bedně.

Navíc, získáváte ještě zkušenostní body, za než postupujete na vyšší úroveň, pročež v cíli závodu se u těchto bodíků hledí na oba výše zmíněné aspekty. Podle vaší úrovně se určuje, kolik a jaké triky budete moci na svém prkýnku provádět. Zpočátku to sice nebude žádná sláva, ale už kolem třetího levelu se začne blýskat na lepší časy, přičemž později si ve vzduchu s prstem v nose vystřihnete třeba i stojku na sbowboardu. Nejprve je však nutné se nové fičůrky vůbec naučit a občas vám to dá zabrat daleko více, než prachobyčejný závod.

Váš avatar může po použití speciálních schopností jet rychlostí v řádu stovek kilometrů za hodinu a z jeho komb ve vzduchu by se dělalo  špatně i zkušenému artistovi.

Na druhou stranu ale chce chvíli cvik, než se naučíte jezdit rychle a zároveň nepromarnit jediný skokánek na trati. Ty jsou mimochodem dosti různorodé, plné zajímavých zákoutí a záludných skokánků či lopingů, takže vás neomrzí ani po miliontém zahrání. Kromě sněhových planet se můžete podívat také do zvláštního travnatého světa s barevnými kytičkami a veselými domečky.

Z předchozích řádků jste už možná vyčetli, že zde tvůrci více než na realismus a autentické zpracování zaměřili spíše na arkádové ježdění a zábavu z toho plynoucí. Váš avatar může po použití speciálních schopností jet rychlostí v řádu stovek kilometrů za hodinu a z jeho komb ve vzduchu by se dělalo  špatně i zkušenému artistovi. Arkádovému pojetí odpovídají i pády, takže i když byste ve skutečnosti už byly na třikrát zlomení a váš mozek by zdobil všechny stromečky v okolí, váš hoch/dívka se jen otřepe a za pár vteřin zase pokračuje ve zběsilé jízdě.

Jak jsem již naznačila výše, důležitým aspektem Project Powder jsou peníze. Za ně si totiž můžete nakupovat vybavení své postavy. K dispozici dostanete skutečně rozsáhlé množství módních doplňků, od lyžařských brýlí, přes snowboardy, až po rukavice, přičemž u těch dražších výrobků už můžete očekávat nejen povedený design, ale také nějaké ty vylepšující vlastnosti. A ruku na srdce, kdo z vás by si nechtěl vytvořit jedinečného a naprosto unikátního snowboarďáka nebo snowboarďačku podle svých představ?

Nejsilnějším kladem Project Powder je jeho úžasně chytlavá hratelnost a zejména požitek z jízdy. Pakliže se podíváte například na nedávno vydanou komerční hru Shaun White Snowboarding, právě jemu bylo nejčastěji vytýkáno, že hráč nemá z jízdy absolutně žádnou radost a nadšení. V tomto ohledu by si vývojaři Ubisoftu mohli vzít z Outspeaku příklad. V dnes recenzovaném počinu se totiž budete těšit na každý další závod, kdy si to budete moci svištět ze svahu sto kilometrů v hodině – nejlépe ještě třicet metrů před cílem, za zády se sedmi dotírajícími soupeři a před vámi se tyčí poslední velký skokánek na trati. Bude lepší jen tak ho projet? Nebo mám raději vyzkoušet vytasit nějaké dlouhé kombo, aby se mi přičetlo více bodů? Anebo mám raději vsadit na jistotu, dát tam Indyho a speciální rychlostí (získáváte ji za triky) jet do cíle? Adrenalin v krvi stoupá a rozhodnutí je jen na vás.

Pochválit můžu také grafické zpracování, které využívá trojrozměrného kabátku s množstvím speciálních efektů. Na druhou stranu je toto pozlátko vykoupeno vcelku velkými hardwarovými nároky, především co se Windows Vista týká. Hudební doprovod se kupodivu nenese ve stylu tvrdého rocku, jak bývá u podobného typu her zvykem, ale dočkáte se píše tanečních písniček, jež vám však skvěle rozproudí krev v žilách a zažehnou motivaci. A upřímně – nedokáži si představit, že bych přijížděla zelenou travičkou a barevnými kytičkami na pozadí s hrajícími AC/DC...

A upřímně – nedokáži si představit, že bych přijížděla zelenou travičkou a barevnými kytičkami na pozadí s hrajícími AC/DC...

Největší slabinou Project Powder je absence singleplayeru, takže pokud nevlastníte připojení k internetu, musíte si na tento úžasný počin nechat zajít chuť. Snad se tvůrci umoudří a do finálního produktu zakomponují i hru pro jednoho hráče, třebas jakožto takový tréninkový mód. Jinak ale nevidím absolutně žádný důvod, proč byste si hru neměli vyzkoušet, ostatně, jak ji jednou okusíte, už není cesty zpátky.

Úctyhodná chytlavost se postará o to, že se vám v noci bude zdát o tom, jak slajdujete spadlé větve stromů, či přemýšlíte, jak se naučit ten a ten trik. Snowboardová atmosféra si vás pak obtočí kolem prstu a ani po mnoha prosbách nepustí (rozuměj až do výpadku proudu či internetového připojení). Zároveň se nemusíte bát ani komplikovaného ovládání, ba právě naopak ho zvládnou i úplní začátečníci, i když postupem času začne přituhovat a snad není od věci napsat si pár klávesových zkratek pro tu či onu parádičku na papírek vedle počítače. Každopádně dnes máte tu čest s horkým kandidátem na hru roku 2009, tak svou šanci nepropásněte, ať už jste nebo nejste milovníci zimních sportů.

• + Skvělý zážitek z jízdy
• + Povedená grafika
• + Hudební doprovod
• + Skvělá hratelnost
• + Chytlavost
• + Trvanlivost
• + Hodně návykové
• + Zajímavé módy
• + Design tratí
• + Vylepšávní snowboardisty

• - Pouze multiplayer