Pravidla hmoty

22. 5. 2005 > FreeHry > Adventury

Jeden z účastníků soutěže Útěk se nám dnes konečně představí v celé své kráse. Je jím originální adventura Pravidla hmoty, ve které je vše vytvořeno z plastelíny. Však víte, z té hmoty, jak jsme si z ní v mládí plácali bábovičky a ti kretivnější dokonce pivní půllitry. Nabízí zábavu i poučení. Najdeme v ní i něco víc?

Inspirace Neverhoodem je hned na první pohled zcela jasná. Při bližším zkoumání tajů hry jsem ale zpozoroval, že v ní nacházím velmi mnoho věcí, jež se vyskytovaly v dalším komerčním titulu - Atlantis. Nebojte, vše vysvětlím později.

Celý příběh je jakási alegorie. Máte se sžít s plastelínovým míšencem, jehož rodiče byly různé rasy. On je kvůli tomu vytvořen z mnoha barev a nemá proto takové příležitosti jako bytosti, které jsou z barvy jedné. Už jako dítě neměl téměř žádné kamarády, a tak se s tím v našem příběhu rozhodl něco udělat.

A teď proč mi Pravidla hmoty připomínají také Atlantis. Jsou to minimálně tři až čtyři věci. Tou první, co mě hned trkla do očí byla skutečnost, že během animací je obraz mnohem ostřejší a hezčí, než při stacionárních pasážích. Není to ale nic negativního, protože tím byl alespoň první díl Atlantisu hodně charakteristický a vždycky jsem se těšil na posun do další lokace, abych si vychutnal v té době převratnou grafiku. Další věcí je fakt, že v obou případech to není hra v pravém slova smyslu. I tady je to hlavně o tom, že vnímáte příběh a občas někde kliknete, abyste se posunuli zase dál. Pravidla hmoty rovněž obsahují dvě minihry, z nichž ta první mi nejúspěšnější titul od Crya připomíná také. A stejně tak mi podobnou atmosféru zajistila i velice povedená hudba.

Je asi fakt, že tady podobnosti končí, protože svého hrdinu vidíte z pohledu třetí osoby a hlavně námět a prostředí je úplně jiné.

Pravidla hmoty mě překvapila (teď už ale bohužel v negativním směru) svou délkou. Při pohledu na velikost archivu jsem čekal zábavu přinejmenším na dvě hodiny. Bohužel nic takového se neděje. Proto si ze zmíněného času odečtěte takových 90 až 100 minut a dostanete skutečný časový úsek, který vám hraní dnešní hry zabere. Já vím, je to složitá matematická operace, jen vás tak zkouším. :)

Grafika je vskutku povedená, zvláště pak v těch pohyblivých pasážích, kdy jsem si jí opravdu vychutnával. To co se ještě jistě dá na dnešní hře kritizovat je kromě její délky i obtížnost. Mě lehké adventury nevadí, protože já opravdu nesnáším zákysy, ve kterých 3 hodiny přemýšlím, co jsem měl udělat. Pak to psychicky nevydržím, kouknu se do návodu a tam zjistím, že jsem zapomněl myší najet na malý šroubek ve zdi (viď Corne :) ). Nejen, že mi nevadí, ale já je dokonce i vyhledávám, protože je to pak tak trochu jako film, kde čas od času mohu i něco vykonat. Můžete mi samozřejmě říkat: „Tak se koukni na nějaký film, ne?“ Ale to už je každého názor.

Abych to celé shrnul, tak mám z dnešní hry moc dobrý pocit a abych byl upřímný, bavila mě více, než například Pět kouzelných amuletů. Pravidla hmoty ale mají své chyby, a proto jim musím objektivně dát menší hodnocení. Rozhodně ale vyzkoušejte!


Autor: Daniel Patras

78%
hodnocení
redakce
65%
hodnocení
čtenářů
Ohodnoťte hru i vy!
(62.9 MB)
3608×

screenshot screenshot screenshot screenshot
pocitadlo