FreeHry.cz

Spousta z nás odrostlo na osmi či šestnácti bitových strojích a právě v dobách, kdy vévodily světu tyto mašinky, byly položeny první základy pro RPG hry. Řeč je o takzvaných dungeonech, což jsou prakticky jejich předchůdci a vlastně sami o sobě jsou jedno a totéž, nicméně samotné dungeony v sobě skrývají nepochybné kouzlo, které zkrátka jejich mladší RPG bratříčci bohužel nemají a asi i nikdy mít nebudou. Je veliká škoda, že tento typ hry dnes již prakticky odumřel a v komerčních sférách se do něj nikdo nevrhá, alespoň ne v tom originálním podání, jaké nám přinesla dnes recenzovaná Cardhalia a řada jiných dílek před ní. Dnes však může spousta fanoušků těchto her zvolat vítězný pokřik, sebrat si týden dovolené, popřípadě se hodit marod a vrhnout se do světa, který vám připomene s nostalgií staré dobré časy. Do světa plného magie, tvrdých bojů a do světa ovládaného různými nekalými stvořeními, která usilují o jeho celé zmocnění. Osobně jsem si myslel, že tyto originální dungeony již zcela vymřely, a to i freeware scéně a bál jsem se toho, že Cardhalia bude jedna z těch, co se budou snažit vnést do tohoto již zaběhlého, avšak dnes ne moc častého, typu her, něco nového. Naštěstí se tak nestalo, což je výborná zpráva a nyní se můžeme společně vydat do této výtečně podané hry.Vítejte v Carhalii!

Dungeony samy o sobě vyházejí z principu prohledávání všem možných i nemožných katakomb, jeskyní, labyrintů, lesů i měst. To vše je zde pochopitelně obsaženo přesně tak, jak má být a nic tomu prakticky nechybí. Ihned ze začátku jste vrženi do příběhu s tím, že váš známý kouzelník Villigen byl jednu noc přepaden přímo ve svém domě temným stvořením pocházejícím odněkud z temného lesa, načež byl ihned zabit a vám tedy nezbývá, než se vydat do města k jeho známému pro pomoc, abyste se poté více dozvěděli, co nepěkného se v poslední době děje v tomto vcelku velikém světě nesoucím jméno Cardhalia. Příběh sám o sobě je opravdu propracovaný, naštěstí ne nějak příliš a zbytečně složitý, nicméně mě zprvu trošičku překvapila scéna, kdy hlavní postava stojící prakticky v čele celé hry nucena svést nelehký boj, ta postava, kterou jako první ovládáte a jako první si ji navolíte, svolá ihned na pomoc další členy ze všech koutů světa. V tomto okamžiku jsem byl trochu udiven naivní jednoduchostí dialogů, jak se dané postavy mezi sebou dohadují, proč se zde vlastně ocitly a jak lehce svůj úkol přijaly, přičemž jsem se tak trochu bál celkové úrovně všech rozhovorů, které by v průběhu hry mohly následovat. Je to však, věřte nebo ne, malinkatá nešvar, kterým dozajisté nechci hanit již tak vypečené dílko a v průběhu dalšího hraní mi jinak ony dialogy přišly vcelku vydařené .

Postupem hry se budete muset vypořádat s různými úkoly, probloudit se zarostlými lesy a také podzemními bludišti. Pod vaši moc se vám dostane celkem ze čtyř členů tvořící jednu družinu, které si můžete pěkně plynule při začátku hry navolit tak, jak chcete. Na výběr je poměrně z hodně bojovníků a dobré je postavy volit s rozvahem, jelikož je ve vaší malé skupince potřeba tvrdý a nelítostný bojovník stejně tak dobře, jako kvalitní mág či člověk schopen si trochu přivydělat krádežemi. Pokud ale čekáte nějaký složitý systém RPG prvků s tunami voleb vlastností postav, tak vás bohužel zklamu. Veškeré atributy postav jsou zjednodušeny, což ale mně osobně právě převelice vyhovovalo. Ono přeci takové přicházení na to, co k čemu je a jak toho dosáhnout bývá mnohdy nudné a zdlouhavé, a Cardhalia se tomu, jak je vidno, elegantně vyhnula.

Hned za začátku ale pochopíte, že hraní zase tak jednoduché nebude. Dovolil bych si tvrdit, že se v tomto dílku podařilo autorům nastavit rozumnou laťku obtížnosti, tudíž se mi při brouzdání světem nestalo, že by byly určité úseky extrémně obtížné na zvládnutí a jiné zase dětinsky lehké. Mimo zabíjení nepřátel, kterých bude opravdu hodně, vás ale také čeká řešení lehčích logických úkolů, což je ve hrách tohoto typu na denním pořádku. Tudíž třeba při bloudění takových dungeonem budete nuceni otevřít určité dveře nějakou pákou na přesně opačné straně mapy, poté se na ono, již uvolněné, místo vrátit a vzít nějaký předmět, který je následně třeba vložit do jiné díry ve zdi, aby se vám dále otevřely další masivní dveře a vy jste se tak mohli dostat k vytčenému cíli. Zkrátka nebude žádný příznivce dungeon her ochuzen o žádný jeho aspekt.

Určitě jste si také všimli grafického zpracování, které je opravdu solidní a kompletně ručně kreslené; a právě to je ta jedna jistá část, která dělá z této hry dungeonu jak se patří. Totiž, příliš bych si ji nedokázal představit v kompletním 3D provedení, jelikož to značně ztrácí na svém kouzlu, a tím Cardhalia, jak je vidno, oplývá. Princip vašeho pohybu probíhá jakoby sekvenčně, kdy se pokaždé pohnete jen o určitý pravidelně daný úsek, což je jistě každému dungeonystovi známo. Přechod tedy mezi těmito jednotlivými grafickými úseky probíhá zcela plynule a nevšiml jsem si jakéhokoliv nešvaru. Hra totiž není plně 3D, jak si může řada lidí myslet, avšak v samotném hraní působí zcela trojrozměrně, což je skvělé zároveň s porcí hezké kombinaci 2D kreseb.

V průběhu hraní jinak budete moci sbírat různé předměty, včetně léčivých lahviček, magických předmětů, brnění či obuvi a zejména zbraní, které tvoří nedílnou součást hry a bez nich byste se ve ní cítili asi jako alkoholik bez vodky. Zprvu budou vaše postavy obdařeny spíše malou dýkou, v pozdější fázi hry však přijde řeč na různé šavle (mám namysli zbraň, nikoliv postalkoholický syndrom), meče či jiné těžké zbraně. Avšak v boji toho zprvu mnoho nezmůžete a není tak od věci mít ve své skupince i mága, kterýžto s takovým malinkatým kouzlem mnohdy svede daleko více, než člověk s těžkým mečem a máte také zajištěno, že dané bojové kouzlo nějaká zranění způsobí vždy, což zrovna u manuálních zbraní nadvakrát neplatí. Kouzla vám jinak přibývají postupem času, přičemž si jejich intensitu můžete zvyšovat přidáváním bodů ve vlastnosti kouzlení a zbraně si můžete buďto poshánět různě v průběhu bloudění, nebo si také zajít někam do kovárny a obstarat si tyto věci za nějaký ten finanční obnos, popřípadě je hned ukrást…že ano. Krádeže ale mají jednu nevýhodu, v případě, že se vám nepovede a budete při tomto činu přistihnuti, totiž daný obchodník začne zvedat svoje ceny a když se vám takhle třeba desetkrát nepodaří ukrást nějaký objekt, jeho ceny vzrostou třeba i o sto procent, a to asi zrovna příliš nepotěší. No naštěstí je zde funkce save a load…

Jinak po stránce technického zpracování není takřka co vytknout. Hra vůbec nepadá a při hraní jsem dokonce nenarazil na žádný bug, respektive jsem si jej alespoň nevšiml. Načítání ani ukládání není dlouhé, škoda jen, že hra nedisponuje nějakými výraznějšími animacemi, alespoň interiérech domů, které tvoří jen jednu obrazovku a v niž se nemůžete jinak pohybovat. Velkým záporem této hry je ale bohužel absence hudby, která ji vcelku zbytečně ubírá na jejím hodnocení. Autoři ale hovoří o tom, že hudbu dodají v pozdějším patchu, který hodlají vydat, tudíž asi nezbude nic jiného, než si počkat na jeho vydání. Zato po stránce zvukové si není takřka nač stěžovat a vše skvěle ladí do sebe; občas jsem si sice trochu povšiml pár oposlouchaných zvuků, nicméně, jak jsem již řekl, tohle jsou jen malé vady na kráse – ovšem pominu-li onu absenci hudby.

Dlouho jsem přemýšlel nad tím, jaké hodnocení hře udělím. Jedno je však jisté – taková hra nepochybných kvalit je zde jen jednou za čas a opravdu by si ji žádný fanoušek neměl nechat ujít. Zábavnost je zde samozřejmostí a málokdy se u mě stává, že bych se k daném titulu vrátil i po dopsání této recenze, a to u Cardhalie jistojistě udělám. Vstupte do světa plného kouzel a magických stvoření a nechte se unášet proudem bitev. Cardhalia se neodmítá…!