FreeHry.cz

V roce 1998 se stalo mnoho věcí. Konalo se fotbalové MS ve Francii , naši hokejisté vyhráli olympiádu v Naganu (kde jen jsou ty zlaté časy českého ledního hokeje, smrk), Václav Havel byl zvolen do funkce prezidenta a co je hlavní, vyšla hra s názvem Brány Skeldalu. Ve své době bylo dílo Jindřicha Rohlíka hodnoceno vcelku kladně, ale jak dopadne teď? V době kdy grafika znamená pro hráče víc než hratelnost?
Příběh je rozhodně kladnou stránkou hry, ostatně, posuďte sami. Pětice mágů se rozhodla překročit tenkou čáru dělící dobro od zla. Na kouzelném ostrově Rovenland chtějí otevřít bránu do zakázané dimenze. Kdyby se tak stalo, svět by jako mávnutím kouzelného proutku zaplavily krvelačné bestie lačnící po lidských obětech (nepřipomíná vám to Oblivion?). Nicméně, tohle se za žádnou cenu nesmí stát, a tak se vydáváte neškodit ony mágy a zachránit tak svět. Jestliže se v žánru dungeonů pohybujete už nějaký ten pátek, určitě víte, že k dispozici nemusíte mít jen jednu osobu. V Bránách si na začátku budete moct vybrat a upravit k obrazu svému hned tři postavy. Ale pozor! Pakliže bude výběr vašich postav a jejich schopností obzvláště nešťastný, může se stát, že hru prostě a jednoduše za tento výběr nikdy nedohrajete.
Dungeon a vůbec RPG, to je především boj a vylepšování vlastností. Co se týká prvního zmíněného, dočkáte se bojového systému na tahy, tudíž si budete moci pěkně v klidu všechno naplánovat co jaká osoba udělá (útok zbraní, kouzlem, obrana apod.) a pak sledovat průběh bitky a následně taktizovat. Bohužel, někdy se celý proces odehrává až příliš pomalu a také tento systém nemusí sednout každému. Výběr nepřátel je celkem pestrý, potkáte skřeta, ducha, strom (neplést s Entem) strigu a mnohé další. Jejich síla roste postupně, ale to neznamená, že na začátku potkáte jen ty lehké, kdepak, třeba takové strigy vám v této fázi hry dokáží pěkně zatopit. Vlastnosti, které vylepšujete, jsou klasické a záleží na tom, jaká postava je na co specializovaná.
Nejen z boje jsou Brány Skleldalu živy, a tak se o slovo hlásí prozkoumávání herního světa. Je vcelku velký a hned na začátku se budete divit, jak může být les tak zapeklitý! Právě v těchto chvílích oceníte mapu, na které je zakreslena cesta, jíž jste zatím ušli, takže moc velké bloudění nehrozí. Když už jsme u toho cestování, tak vězte, že kromě zatuchlých skřetích kobek navštívíte i mnohem hezčí místa jako například město Caredbar. Nejenže tam potkáte další příslušníky lidské rasy, ale budete si tam moci koupit novou výbavu (zbraně, štíty, jídlo apod.). Samozřejmě zde můžete předměty také prodat. Dalším jednoznačným plusem hry je to, že budete muset využít také trochu toho logického myšlení. Nestačí se jen mlátit hlava nehlava. U jiných her by to prošlo, ale ne tady.
Ač od data vydání uplynulo mnoho vody, grafický kabátek má pořád své kouzlo. na monitorech s vyšším rozlišením si toho sice moc neužijete, avšak dá se to překousnout. Ostatně koho by si nezískaly tak autentické obrázky nor skřetů, duchů a jiných potvůrek. A vlastně také města, lesy, hory... Komu neukápne nostalgická slza tady, tak už pravděpodobně ani nikde jinde. Hudební doprovod si vás také získá. Dobrodružná hudba typická pro RPG prostě nemůže být nedobrá. Proto doporučuji hrát se zapnutými zvuky – opravdu se nemusíte bát nějakého pípavého zvuku.
Hry, co byly dříve komerční a později byly vypuštěny s nálepkou freeware, povětšinou získávají vysoká hodnocení od recenzentů. Inu, ani já nebudu výjimkou. Než bych nechtěla vybočovat z řady, to v žádném případě. Zkrátka tato hra si devadesátkové hodnocení zaslouží. Důkazem budiž dobrá úroveň hratelnosti, nutnost logického myšlení (alespoň občas), audiovizuální zpracování a v neposlední řadě také nostalgie, která vás bude provázet celou hrou. Někomu nemusí sednout soubojový systém či celkem pomalý postup hrou, ale to už je opravdu jen otázka vkusu.

• + grafika
• + zvuky
• + hratelnost
• + příběh
• + nostalgie
• + množství různých nepřátel
• + pár logických hádanek

• - nemusí sednout každému